Ester Parasková – Reject

“Poprvé se naše pohledy střetly u těžkého obráběcího stroje a pak jsme se letmo spatřili u dalšího. Drtivý hluk a železné hobliny v očích. Tvoje ruce se mě poprvé dotkly v montově, pod ostrým bílým světlem. Občasné a nelaskavé doteky neustávaly ani na třídící lince, pásech a přepravních jednotkách. Pak ve skladu dlouho nic. Tmu střídá světlo blikajících zářivek, postupně rozptylované vrstvami folie a pak kartonu, prašné papírové sucho. Další sklad, logistické centrum, depo.”

Ester Parasková se v projektu Reject odklání od práce v sérii, vystupuje z obvyklého formátu a přenáší kresbu na kusy kartonu – rozložené krabice a jejich části. Vytváří nástěnnou asambláž, slepenou kusy balící pásky. V práci s tímto surovým (a v zásadě odpadním) materiálem klade důraz na vrstvení, hmotu a texturu, jenž do kresebného výrazu vnáší zcela nový kontext. S anonymním povrchem kartonových krabic ostře kontrastuje detailní kresba a výrazná barevnost pigmentů.

Autorka odkrývá naléhavost a afekci i v takových procesech, které na první pohled rámuje neskutečná banalita, monotónnost a šeď. V mnohém opět vychází ze své formativní zkušenosti s prací ve fabrice na automobilové součástky a navazuje na již předešlé užití disneyovských postav. Oproti dřívějším kresbám na plátně však charaktery stylizuje do určitých typů, či přímo konkrétních postav. Z původních fragmentů a torz, jenž k Disneyho “továrně na kresby” odkazovaly pouze svým typickým tvaroslovím, se stávají jednající aktéři. Rozsáhlým dílem rezonuje konflikt a napětí. A základní veličinou, kterou povědomé postavičky rozehrávají, je chaos. Budeme svědky bourání starého řádu? A jsou něčeho takového jeho původní účastníci vůbec schopni?

Ester Parasková ve svém díle otevírá otázky spojené se sociální a ekonomickou kritikou. Protagonisté jejích kreseb sice působí připraveni na radikální akci, ale svůj původ budou jen těžko zapírat. Pokud jsme se systémem pevně srostlí takovými vlákny, o nichž ani sami nevíme, je vůbec možná jeho změna zevnitř? Právě tato nevyřčená otázka formuluje jakousi latentní dystopii, již v sobě tato dynamická kresba ukrývá. 

Reject. Zmetek. Nevydařený produkt masové výroby. Přináší zprávu o chybě ve zdánlivě dokonale fungujícím soukolí. O malé, ale rozhodně reálné možnosti jeho narušení.