Eliška Šárková – Are You Happy?

Motivem krajiny Sýrie počíná výstava Elišky Šárkové (*1984) pokládajíc prostou až dětsky naivní otázku: „Are you Happy?“ Tento přímý dotaz by mohl v představě neupřímnosti světa lidských vztahů být ponechán bez povšimnutí. „Are you Happy?“ ptá se mě shodou okolností můj syrský kolega v roce 2017 v islandském Reykjavíku, a já nemohu toto rozverné oslovení dostat z hlavy. Ostatně jsem se nesetkal s ničím srdečnějším, a jeho otázka mě pro svou dětskou upřímnost zasáhla až do samého nitra.

V první chvíli odpovídám: „Yes, I am happy,“ nicméně ihned poté docházím k hlubšímu zamyšlení o pravdivosti tohoto tvrzení. Jsem opravdu šťastný ve svém životě? Pokládám si otázku, ale nejsem schopen odpovědi. Vyjeví se mi kaskáda situací, každodenních myšlenek a povinností, a nemohu se odpoutat od pocitu, že pro štěstí v životě mi přeci jen něco chybí. V tu chvíli se však naladím, přenesu se do krajiny radosti, sdílím ho sám se sebou a v upřímnosti si přiznám, že jsem opravdu šťasten, alespoň na moment, na tři vteřiny, chcete-li – jsem naplněn a přetékám blahem. Náhle se vracím zpět do každodennosti, trochu jinak, trochu jiný. Štěstí je třeba hledat, ale je potřeba se nejprve prostě zeptat a zamyslet se. „Are you Happy?“

Je to již celý rok, co jsem se setkal s Eliškou Šárkovou v domě U Kamenného zvonu a měl příležitost hovořit o jejím díle a vhledu. Netrvalo dlouho a domluvili jsme si setkání v ateliéru, kde mě autorka oslnila rozsahem své práce, hloubkou zpracovaných výjevů a precizností, která, jak jsem mohl poznat, provází každé z jejích děl až do nejmenších detailů. Právě tato preciznost je pro autorku hnacím motorem k hledání a vytváření nových postupů, jak transformovat fotografii a s řemeslnou perfekcí ji posunout do různých poloh uměleckého díla.

Výstava Are You Happy? nabízí stručný průřez tvorbou autorky mezi lety 2011–2023. Nerad bych zacházel příliš do podstaty díla samotného, zdůrazním však, že Eliška Šárková a její dílo jsou pro mě objevem, a jsem překvapen, že tato mnohostranná a citlivá autorka dosud nedostala více prostoru. Její dílo je plné světla a přenáší nás až do jemnohmotného světa často nespatřeného, přičemž svým zpracováním dokáže komunikovat mezinárodním jazykem. Finální výběr je nakonec redukován tak, aby s lehkostí komunikoval s prostorem Bílé galerie v harmonické kompozici. Prostor je vyhrazen dílům, která převážně v galerijním prostředí nebyla vystavena, přičemž některá mají až experimentální polohy vycházejíc z rozprav mezi kurátorem a autorkou.

místo konání: C.0 HYB4 Galerie (vstup přes kavárnu)