Přednáška se zaměří na proměny vnímání osobnosti a díla Josefa Mánesa po jeho smrti – od umělců tzv. generace Národního divadla, kteří Mánesa považovali za svůj umělecký vzor, přes období první republiky a druhé světové války, kdy byl vnímán především jako průkopník čechoslovakismu a příklad všech uměleckých i lidských ctností, až po dobu normalizace, která jeho dílo interpretovala jako projev uvědomělého třídního boje v rámci ideologie socialistického realismu. 

 

místo setkání: u pokladny na balkóně Valdštejnské jízdárny

 

Rezervace zde.