DRUHÁ SMRT GEORGE MALLORYHO

Kurátorka: Agnieszka Kilian

Kurátorská spolupráce: Jaro Varga

Because it is there, to je lapidární odpověď George Malloryho na otázku, proč chce dobýt Mount Everest. Tato v zásadě nicneříkající věta a samotný postoj George Malloryho inspirovaly reflexi nejen alpinismu, ale také vztahu mezi tělesným poznáváním, konečností těla a jeho emancipací: být součástí přírody a překračovat ji. Výstava otevírá problém odlišných z k u š e n o s t í s hmotou masivu, jejím poznáním a „bytím ve světě“: poznávacím bytím vůči i bytím v a vedle. Spolubytí s hmotou leží na hranici poznávací zkušenosti, Erfharung, i primární zkušenosti, Erlebnis. Prostor skalního masivu, na nějž lidská noha nevstoupila, se stává symbolem stesku a touhy, stejně jako různých politických a ekonomických otázek.

Ledovce Mont Blancu byly objeveny už před polovinou 18. století a dva roky po vypuknutí Velké francouzské revoluce na vrcholku hory stanul „první“ člověk. Samotný objev nebo první výstup však představuje komplikovanější otázku. Pro svět byly objevy vždy součástí života určitých společenství, jejichž vztah s masivem byl jiný než poznávací – byl bytím vůči. Nejvyšší vrchol světa byl „objeven“ v zeměměřičském úřadě, díky mnohaletým analýzám, tedy po tisíci letech obcování a zkušeností s masivem hory, nazvané později zkrátka Bohyní Matkou světa (Džomolangma). Výprava do hor, emancipační příběh horolezectví, má i jiné, společenské pozadí. Představuje ty, kteří žijí téměř v „hoře“, živí se díky ní a jejich život je úzce spojen s jejím masivem a rytmem. Tento rytmus se stává impulsem pro překročení tradičního vztahu podmětu a předmětu, otevírá cestu k jinému myšlení o hmotě – myšlení horou, myšlení vůči a vedle ní.

Myšlení horou nás může naladit na jinou frekvenci. V tomto pojetí je alpinista svého druhu alchymistou, hledajícím podle zásady solve et coagula nejen substanci, ale také vyšší formu vlastní existence při vzplanutí / splétání s hmotou masivu, která „promlouvá“ pohybem jeho těla. Podle jednotlivých stupňů alchymických pravidel lze říci, že alpinista/alchymista se zbavuje svých vazeb k životu, ne snad proto, aby se odpoutal od pozemského, nýbrž aby prohloubil jeho poznání. V tomto smyslu figura alchymisty odkrývá určitou jasně danou skutečnost a zároveň ji ustanovuje, činí z ní součást přírody a překračuje ji. Spojuje lidský a nelidský řád, často převrací jejích logiku. Svět lidsko-nelidský pokaždé znovu utváří vlastní podobu. Marguerite Yourcenarová napsala v úvodu The Writing of Stones Rogera Caillois, že „symbolika alchymie přirovnávala kámen k lidskému tělu, které – ačkoli je nestabilní (a jako samotný kámen vnímané ve značně delších časových intervalech) – je ovšem ‚stálouʻ hodnotou ve srovnání s ještě proměnlivějšími a tekutějšími psychickými stavy.“

Tyto reflexe podstaty kamene a zmíněný motiv alchymisty nejsou charakteristické pouze pro étos alpinistů-hrdinů. Objevují se také v každodenním namáhavé práci, kde boj o přežití není volbou, ale nutností společností žijících v blízkosti masivu, které se věnují například dobývání nerostných surovin. Dějiny hor a dějiny hornictví jsou nerozlučně spjaty, oba tyto příběhy se navzájem vysvětlují. Víra v přeměnu hmoty, nebo spíše víra ve svou schopnost podmanit si látku, dovoluje přežít každodenní práci. Kamenem mudrců je právě schopnost přežít a myslet hmotou, ne samotné nerostné suroviny.

Výstava je část programu "Place called Space", projekt spolufinancovaný Evropským fondem pro regionální rozvoj v rámci Malopolského regionálního operačního programu 2007 – 2013.

Projekt spolufinancovaný Ministerstvem kultury a Národním Dědictvím Polské republiky.

Výstavu pořádá Imago Mundi Foundation (Cracow, Polsko) ve spolupráci s Meetfactory a FUTURA.