Dorota Václavíková – Balada o hladovém monstru

Iracionální prožívání je ještě stále uvězněno v individuální zkušenosti. Nenalezli jsme plně schopnost, jak v denním životě sdílet skryté obsahy na kolektivní úrovni. Sdílením intimního však můžeme objevovat stále hustější síť průsečíků vedoucí snad až kamsi k transpersonálnímu nadhledu. Je k tomu zapotřebí otevřít se podobnostem, symbolům a metaforám každodenních obrazů a díky nim si všímat puklin ve skutečnosti. Můžeme do nich nakouknout nebo tam vejít. Můžeme si tam na něco vzpomenout. Můžeme se bát, že zdejší bláznivé počasí zničí náš křehký dům ze dřeva. Možná že to, co je ukryté vevnitř, je víc než společné. Ještě pořád tu však není bezpečno. Raději tiše porozumět a zase se vrátit zpátky, probudit se ze sna. Cesta bude dlouhá a my nemáme co ztratit. Nechat se sežrat? Ano, projít skrz.

Dorota Václavíková je studentka čtvrtého ročníku Ateliéru nových médií 1 (škola Tomáše Svobody) na pražské AVU. V galerii Umakart představí novou kolážovou animaci na motivy opakujícího se snu. Vychází z akvarelů, které experimentálně postprodukuje.

kurátor: Jan Matýsek