Dohnat a předehnat | Československý a polský design 60. let 20

Více než 500 exponátů ze zlaté éry tzv. bruselského designu představí od 15. října Muzeum umění Olomouc na výstavě Dohnat a předehnat. Projekt poprvé v České republice konfrontuje československý a polský design 60. let a navazuje na výstavu Wojna i Pokój, která se vloni uskutečnila v polské Vratislavi. „Muzeum umění se tak do konce ledna příštího roku stane nejen místem srovnávání, ale především společným domovem dvou designových škol,“ uvedl spoluautor výstavy Jan Jeništa. Její podobu mohou ovlivnit i návštěvníci zapůjčením vlastních exponátů.

Československá účast na první poválečné světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu byla podle Jeništy triumfální. „Pavilon i expozice ukázaly konkurenceschopnost naší produkce a pro domácí design představovaly milník. V našich podmínkách znamenalo kladné přijetí bruselského stylu jeho rychlé zdomácnění a rozšíření do veškerých oblastí života,“ připomněl Jeništa.

Československý výstavní pavilon našel odezvu i v sousedním Polsku, jehož návrháři pracovali v obdobných podmínkách socialistického hospodářství. „Přestože se Polsko světové výstavy neúčastnilo, vzápětí se zapojilo do hry a zakrátko už přestalo být jasné, čí nápad byl první, kdo koho kopíroval, kdo má právo pyšnit se vlastnictvím patentu, a konečně – kdo to zvládl lépe,“ uvedl spoluautor výstavy.

A právě pomyslný „souboj“ dvou sousedních designových škol je základním konceptem výstavy Dohnat a předehnat. „Náš projekt nechce a ani nemůže být porovnáván s velkou výstavou Bruselský sen, kterou v roce 2008 pořádala Galerie hlavního města Prahy. Jeho jedinečnost spočívá v možnosti konfrontace československého a polského designu z jeho zlaté éry,“ upozornila kurátorka Klára Jeništová. Ve dvou výstavních sálech bude podle ní k vidění více než 500 předmětů od poštovních známek a zápalkových nálepek přes knihy, gramodesky a průmyslový design až po lisované sklo, porcelán, nábytek nebo slavný skútr Čezeta, přezdívaný pro svůj charakteristický tvar „prase“. 

„Vystavíme i takové sběratelské kuriozity, jako byly kdysi populární zvukové pohlednice nebo dva modely telefonních přístrojů, které se nikdy nedostaly do výroby. Návštěvníci uvidí i laminátové židle Miroslava Navrátila, které znají z českých tramvají, nebo nejpopulárnější křesílko 366 Józefa Chierowského, kterého se vyrobilo půl milionu kusů,“ vyjmenovala některé atraktivní exponáty kurátorka.

Velkou pozornost věnovali autoři výstavy dobovým hračkám. Dokonce se jim podařilo v Polsku objevit dosud neznámý soubor, inspirovaný tvorbou Libuše Niklové, a to včetně proslulého harmonikového kocoura. „Zahraniční varianty harmonikových a gumových hraček bude možné srovnat v jedné vitríně s originály z Fatry Napajedla a Gumotexu Břeclav. Nikdy předtím se na jedné výstavě nesešly,“ upozornil Jeništa, který však za vrchol výstavy považuje konfrontaci polského a československého porcelánu. „Mezi více než šedesáti objekty totiž nechybějí například slavné kávové servisy Jaroslava Ježka a figurky zvířat Mieczysława Naruszewicze, které jsou ceněným sběratelským artiklem po celém světě,“ vyzdvihl význam exponátů Jeništa s tím, že pomyslný souboj mezi československým a polským porcelánovým designem rozhodnou diváci. „Návštěvníci budou moci hlasovat, která produkce je lepší,“ vysvětlil.

Veřejnost se může podílet i na podobě samotné výstavy, a to doplňováním tzv. bruselského pokojíčku. „Pokud návštěvníci najdou doma designové poklady z šedesátých let, budeme vděční, když nám na email brusel@olmuart.cz zašlou jejich fotografie. My si z jejich nabídky vybereme a některé kusy doplníme na výstavu,“ požádala Jeništová veřejnost o spolupráci.

Výstava v Muzeu umění Olomouc navazuje na projekt Wojna i Pokój, který vloni uspořádala Galerie současného umění v polské Vratislavi. Výstavu postupně s velkým úspěchem převzali i v dalších polských městech (Kielce a Gdyně). „Olomouckou variantu jsme ale rozšířili o čtyřicet nových exponátů z polských soukromých sbírek a zhruba desítku nových předmětů od českých sběratelů,“ doplnil Jeništa.