DIET SAYLER / FUGY / FUGEN

Německý umělec Diet Sayler, narozený a tvořící do roku 1973 v rumunském Temešváru, se pohybuje řadu let na poli konkrétního, konstruktivního a konceptuálního umění.
Fuga znamená italsky útěk, únik. Obecně nám spíše evokuje jednovětou hudební skladbu s trojdílným charakterem – s expozicí, provedením a reprízou.
V případě výstavy v karlovarské Galerii umění si umělec připravil speciálně pro tuto instituci originální projekt, který lze interpretovat jako instalaci, respektive minimalistickou intervenci do výstavních prostor. Sayler ve výstavních prostorách totiž nevystavuje svá hotová díla, ani zde nevytvořil hmotnou instalaci z různých materiálů a výrazových prostředků, ale využil celý interiér galerie pro vznik jedinečného konceptu.
Základní lapidární linie protíná v určité hladině celé přízemní výstavní prostory, variuje přitom v různých polohách jednoduchý modul – rovnoramenný trojúhelník. Nositelem primární estetické funkce je sice vjem základního principu, vlastní výpověď celku ale objevíme až sledováním konkrétních poloh, proměnlivé variability a vzájemných vztahů trojúhelníkových znaků v kontextu s pojednaným galerijním prostorem, který se tak stává velkoformátovým malířským „plátnem“.
Permutace těchto exaktních trianglů a linearita celé kompozice nám mohou připomínat notový záznam, v kterém ve shodě s názvem najdeme jednotlivé sekvence, mezivěty, prodlevy či změnu tóniny, lze rovněž sledovat posloupnost daných komponentů obdobně jako u hudební skladby. Na rozdíl od vnímání hudby však může divák kdekoli zastavit, posloupnou kontinuálnost přerušit, vrátit se a přehlédnout celou kompozici znovu. Stává se tak součástí environmentálně pojednaného vnitřního prostoru, který se proměňuje v závislosti jak na osvětlení, tak na počtu dalších přítomných návštěvníků.
Každopádně umělcův „Útěk“ působí velmi emotivně, byť je lexikon autorské výpovědi lapidární a sémantický systém logicky uchopitelný. Příznačné pro Dieta Saylera je také fakt, že geneze díla obsahuje princip náhody, cit a intuici, což nabourává naši ustálenou představu, v níž a priori připisujeme konstruktivistickým dílům chladnou racionalitu.
Současná prezentace v Galerii umění Karlovy Vary navazuje na výstavy Zdeňka Sýkory či Vítka Čapka v předchozích letech, představuje originální polohu významného evropského umělce, který svým exkluzivním projektem naopak exponuje galerijní prostory v nečekaném kontextu a neznámém světle.