Projekt Dialog: Praha/Los Angeles vznikl v Praze v druhé polovině 80. let. Když se česká historička umění, překladatelka a kurátorka Zdeňka Gabalová (1952-2002) setkala s americkou malířkou, sochařkou, kurátorkou a pedagožkou Barbarou Benish (1958), napadla je v té době téměř utopická myšlenka uspořádat dvě výměnné výstavy: losangelských umělců v Praze a pražských v Los Angeles. V té době se jednalo o nový, u nás dosud neověřený, koncept. Projekt usiloval o započetí přímého dialogu mezi dvěma vzdálenými, a zároveň v něčem blízkými kulturami.

 

Barbara Benish hledala způsob, jak rozšířit tradiční výstavní praxi, kterou v 80. letech v Kalifornii formovala komerce. Jednou z možností byl pro ni příklad pražských a brněnských výtvarníků, kteří v tu dobu vystavovali v netradičních prostorách, na chmelnici, v prázdných bytech, v opuštěných průmyslových objektech, na městských dvorcích. Jako umělkyně zabývající se mimo jiné instalací si uvědomila, že je to jedna z možnosti pro přežití nezávislé tvorby.

 

Po složitých jednáních kurátorky nakonec získaly, též díky postupnému politickému uvolňování, povolení k uspořádání pražské výstavy. Pražská část projektu se neomezila jenom na výstavu (Galerie mladých, Lidový dům), doprovázelo ji několik dalších akcí – performance Tomáše Rullera a Habiba Kheradyara, setkání umělců v opukovém lomu v Přední Kopanině, symposium v Kulturním domě Gong v Praze 9. Projekt Dialog Praha/Los Angeles se tak stal první svobodnou výměnou mezi Východem a Západem od začátku studené války.

 

Akce se uskutečnila přes překážky, jakými byla zdlouhavá komunikace, neexistence internetu, policejní sledování, odposlouchávané telefony, nezájem obou vlád. Po třech letech příprav a diplomatických jednání – některých veřejných, jiných skrytých – byla vysněná výstava zahájena v srpnu 1989 v Lidovém domě v Praze 3. Nepodílela se na ní žádná oficiální organizace, nepodpořily jí vládní instituce, náročnou akci připravily Zdeňka Gabalová a Barbara Benish jenom s českými a americkými výtvarníky. Ministerstvo kultury ČSR nakonec zaplatilo vydání katalogu (úprava Ivan Kafka), pozdější galerista a podnikatel Karel Babíček zajistil přepravu vystavených prací. Za tři měsíce po pražské vernisáži padla berlínská zeď.

 

S podporou Václava Havla a dalších, včetně Jane Fondové, Jana Urbana, Ivana Gabala, Madeleine Albrightové, Maxe Protetch, Karla Babíčka, institutu umění Otis/Parsons, Nové školy v New Yorku a několika losangeleských galerií, navštívilo o rok později dvanáct pražských umělců Los Angeles. Projekt výměnných česko-amerických setkání tak byl dovršen.