Co je vpředu, nehledej vzadu
Vzalo mi to dech
Výstava v Galerii U Betlémské kaple nazvaná Co je vpředu, nehledej vzadu, potvrzuje autorovu fascinaci lidskými vztahy, charaktery a zároveň světem zvířat – konkrétně ptačí říší. Přitom Roman Franta není ornitologický nadšenec, je tedy otázkou, co se za jeho výběrem nového motivu skrývá… Jeho zaujetí určitě směřuje k vizualitě, typicky výrazné barevnosti a malířskému gestu. Ale můžeme také pozorovat jistou tajemnost ptačích výrazů, kterou navíc prohlubuje statická poloha křídel, kde jen tušíme, co se bude v následujících chvílích dít.
Pro Frantu se stává ptačí jedinec opět výtvarným prostředkem, který s námi komunikuje formou vepsaných textů, které jsou nedílnou součástí obrazů. Slogany nebo citáty autor používá ze svých deníkových záznamů nebo vznikají v průběhu malováni. Většina textů je ze soukromých poznámek, zpráv SMS, ale i výňatků z knih a publikací, které jsou mu obsahem blízké. Ptáci k návštěvníkům promlouvají a odkrývají druhý plán Frantových obrazů. Právě díky textům zjišťujeme, že tato ornitologie nám spíše než o ptačí říši říká více o nás samých. Franta miluje vzniklé asociace vycházející z obrazů a vracející se zpět k nim.
Roman Franta (1962) vstoupil na výtvarnou scénu po studiích na Akademii výtvarných umění v Praze a stáži na Art Institute v San Franciscu v USA v roce 1993-4. Od té doby se zúčastnil více než 120 skupinových a uspořádal na 60 samostatných výstav, byl jedním z finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého (1997), získal I. cenu za malbu v Evropské soutěži SBC v Londýně (1995), 4. cenu za malbu na Bienále současného umění ve Florencii (2001) a jeho tvorbu zakoupila řada státních, veřejných i soukromých galerií.
V současné době vyučuje malbu na pražské AVU a Art & Design Istitutu.
Dílo Romana Franty se půlí zhruba na dvě linie – jednou je malba v duchu věrného realismu, s jehož pomocí zachycoval skrumáže nejrůznějších předmětů, produktů a především živočichů. Snad nejznámější jsou jeho cykly barevných brouků, v nichž rozvinul své koloristické a iluzivní schopnosti. Druhou linií jeho tvorby je expresivní malba, v rámci níž zachycuje závažnější i výpravnější témata.
Vzalo mi to dech
Rád tě uvidím
Víš, jeden z nás musí mít rozum