CIVILIZOVANÉ BYDLENÍ PRO KAŽDÉHO

Repríza úspěšného výstavního projektu, který poprvé mapuje životní i tvůrčí cestu návrháře nábytku, architekta, urbanisty, ale také teoretika, publicisty, pedagoga a podnikatele Jana Vaňka. Výrazně se podílel na zrodu moderního designu v interiérové tvorbě v meziválečném období. Dílo této osobnosti není ve Zlíně představeno náhodou. V letech 1939 – 1944 přednášel Jan Vaněk ve Škole umění ve Zlíně a řešil architektonické pojetí a koncepci Zlínských salonů. Ve výstavních prostorách na Špilberku v Brně byla v roce 2009 jeho výstava zahájena spolu s prezentací tvorby zlínského architekta F. L. Gahury. Spojoval je nejen stejný rok narození (1891) a společní přátelé, ale především jejich spolupráce v době Vaňkových zlínských aktivit. Jan Vaněk rozpětím svých činností překročil hranice bytového designu. Motivován tradicí rodinného nábytkářského podnikání i přáním svého otce vystudoval třebíčský rodák C.K. odbornou školu pro zpracování dřeva v Chrudimi, po jejímž absolvování odešel do Německa, kde absolvoval praxi u renomovaných nábytkářských firem. Po návratu v roce 1911 převzal třebíčský rodinný podnik, který reorganizoval a rozšířil pod názvem Umělecko-průmyslové dílny. Firma se v roce 1921 stala jednou z výrobních základen vznikajících Spojených uměleckoprůmyslových závodů (UP), jež se v následujících letech staly největší nábytkovou firmou v Československu a synonymem nejprogresivnějších trendů. Přesto v roce 1925 Jan Vaněk opustil nejen pozici zdejšího vrchního ředitele, ale i celou společnost a následně založil v Brně a v Praze vlastní podniky spojené většinou s bytovým designem: S.B.S. Brno (Standard bytová společnost Brno), PMB Praha (Poradna moderního bydlení) a DDZ Praha (Dílny pro dům a zahradu). Spolupracoval s architekty jako byli Adolf Loos, Ludwig Mies van der Rohe, Jan Kotěra, Bohuslav Fuchs, Jaroslav Grunt, Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Hoffmann aj. Přesto, že neprošel odborným školením, realizoval sám také řadu architektonických zakázek, například vzorové malometrážní domky v Černé Hoře (1925), v Brně (1925–1926) a obytnou kolonii v Rybitví (1939–1941). Navrhl adaptaci a přístavbu objektů dětského léčebného ústavu Zdravá generace v Choceradech (1934–1935) a s Ferdinandem Fenclem se podílel na projektu Masarykova sanatoria v Dobříši (1936–1938), projektoval komplex výrobních a správních budov Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Rybitví u Pardubic (1938 – 1941). Objekty přizpůsobil modulu baťovské zlínské architektury. Technologie výstavby byla stejná. Úzce spolupracovat s tehdejší hvězdou brněnské funkcionalistické scény Bohuslavem Fuchsem. Setkali se už u projektu Fuchsova vlastního domu, na sanatoriu doktora Kropáče a mnohých dalších. Vyvrcholením byl hotel Avion. Především obsáhl Jan Vaněk celé spektrum bytové kultury. Nepojímal interiér a jeho vybavení jen v rovině nábytku samotného. Vnímal jej globálně i s bytovými doplňky jako byly textilie, potahové látky, stolní nádobí, sklo a samozřejmě umělecká díla. Řešil také optimální dispozice a ekonomií provozu dané bytové jednotky. Byl prvním českým návrhářem, který přišel s tím, že nábytek je možné k sobě přistavovat a vymyslel tedy tzv. přistavovací nábytek. V jeho tvorbě jsou kořeny sektorového nábytku, dnes zcela běžného. Vaněk byl vynikající člověk v oblasti reklamy a zaměřil se na vizuální styl reklamy. Na výstavě bude prezentována řada jeho kompletních nábytkových souborů i solitérů, včetně bytových doplňků a dobových reklam a publikací, na jejichž vzniku a vydávání se podílel. Autorem výstavního projektu je Mgr. Jindřich Chatrný, odborný pracovník Muzea města Brna. K výstavě byl vydán rozsáhlý katalog .