Chybějící kapitola

Pavla Sceranková (1980) studovala v letech 2000-2006 na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v roce 2011 úspěšně ukončila doktorské studium. V rámci stipendijních pobytů absolvovala také roční stáž u prof. Tony Cragga v Berlíně. Obdržela Cenu Václava Chada na Zlínském Salonu mladých (2009), Cypriánovu cenu na trnavském Bienále (2007) a byla nominována na Cenu Jindřicha Chalupeckého (2007). Svou tvorbu představila na řadě autorských výstav v Cyprian Majernik gallery v Bratislavě (2011), Galerii hlavního města Prahy v Domu U Zlatého prstenu (2011), nebo v Domě umění města Brna (2009). Zúčastnila se skupinových výstav v Národní galerii v Praze, Prague Biennale, Bienále mladých v Galerii hlavního města Prahy,

Pavla Sceranková přináší do oblasti sochařské a objektové tvorby nový autorský jazyk a výraz; novou koncepci, navazující na silný odkaz postmoderního, ale zároveň i neokonceptuálního prostorového umění. Vytváří sochařské objekty a instalace vyznačující se minimalistickou čistotou a citlivým vztahem k danému místu. Jinou polohou je tvorba objektů, v nichž je zakomponován prvek akce, které vyzývají diváka k interakci. Častěji však mají podobu videa, či spíše videosochy, která stojí na pomezí performance, animované sochy a autonomního videa. Vyjadřují existenciální vztah člověka k prostředí, ve kterém žije a se kterým se konfrontuje.

V obsahové rovině se Pavla Sceranková intenzivně zabývá reflexí lidského vnímání, pamětí a individuálním prožíváním okolního světa. Vychází z osobního prožitku a zkoumá způsob,
jak se tento prožitek uchoval v paměti respektive jaký tvar nabyl. Autorka tematizuje fenomén vnímání, prožívání aktu vnímání, vztah vnímání ke vnímanému světu a vědomí aktu vnímání.