Chalupecký a Duchamp

Komentovaná prohlídka výstavy Světy Jindřicha Chalupeckého s Tomášem Pospiszylem na téma Chalupecký a Duchamp.   

Výstava o životě a díle teoretika, kritika, kurátora a esejisty Jindřicha Chalupeckého vznikla jako pokus o přiblížení myšlenkového odkazu této stále živé osobnosti české kultury. Záměrem výstavy je také v širších souvislostech poukázat na roli teoretika umění nebo kurátora ve společnosti – jeho jedinečnou možností je propojovat rozličné osobnosti, místa i oblasti zájmu. Skrze linii vlastního přemýšlení o světě vytyčuje místo, které v současném světě zaujímá umění. Záměrem tohoto projektu není vytvořit Chalupeckému symbolický pomník, ale naopak skrze dialog historických děl a práci současných umělkyň a umělců, literátů, filozofek a dalších osobností reflektovat, co z Chalupeckého myšlenek a aktivit je relevantní pro současnost, a co nám může být nápomocné v umělecky, politicky, lidsky i ekologicky nelehkých dobách.

Chalupecký celoživotně propagoval a obhajoval nové umělecké směry a zajímal se o obecné otázky umění, především o smysl umění v moderní společnosti. Byl obráncem umění ve spojení s životem. V dnešních termínech bychom si snad mohli dovolit použít termín aktivistického či angažovaného umění. Nevěřil v pouze estetickou funkci uměleckého díla a kultury obecně. Šíře zájmů a vlivu Jindřicha Chalupeckého zaručuje, že se divačky a diváci výstavy v nějaké podobě střetnou s podstatnou částí české a potažmo mezinárodní kulturní a intelektuální historie 20. století. Na výstavě se setkávají díla více než šedesáti umělkyň a umělců několika generací: od zahraničních autorů jako je např. Ilja Kabakov, přes práce autorek a autorů českého poválečného umění, například Adrieny Šimotové nebo Vladimíra Boudníka, až po reflexe současných umělkyň a umělců, jako je Anežka Hošková nebo Václav Magid.

Rozmanitost a bohatost života a díla Jindřicha Chalupeckého určuje také formát výstavy, jedná se o soubor několika zdánlivě samostatných sekcí, odlišných nejen tematicky, ale i formálně. Najdeme zde abstrahovaný pohled do Chalupeckého bytu ve Vršovicích, čítárnu s postřehy o dílech českého a slovenského výtvarného umění a site-specific pojaté sekce věnované odkazu Marcela Duchampa nebo ruským umělkyním a umělcům, se kterými byl Chalupecký v kontaktu v 60. a 70. letech minulého století. Součástí výstavy jsou také tzv. kabinety, ve kterých se mísí historické a archivní materiály s reakcemi a intervencemi současných umělkyň a umělců. Výstava se pokouší neortodoxními způsoby pracovat s formami dokumentace a současného čtení historických událostí a umělecké tvorby.