Čestmír Janošek

Čestmír Janošek (nar. 1935) patří ke generaci českých
výtvarných umělců, na jejichž tvorbu měl zásadní vliv informel –
radikální vlna abstrakce šedesátých let. Janošek studoval v letech 1956 –
62 na pražské AVU, k jeho spolužákům patřila jeho pozdější žena Eva
Šedivá, James Janíček nebo Zdeněk Beran. Od roku 1958 se přátelil se
skupinou Šmidrové a následně i s umělci hlavního proudu českého
informelu – Vladimírem Boudníkem, Robertem Piesenem a Mikulášem Medkem.
V roce 1968 Čestmír Janošek se svou manželkou emigrovali a zakotvili
v Kolíně nad Rýnem, kde dodnes žijí.

Výstava Čestmíra Janoška se zaměřuje na jedno desetiletí jeho tvorby,
které vymezují dvě zásadní životní události.  Rok 1958 byl zlomovým
momentem nejen pro něj, ale pro celou generaci českých výtvarných
umělců. Po úspěšné prezentaci naší země na Expu 58 v Bruselu se do
tvorby mnohých umělců vlil nový impuls obracející pozornost k abstrakci.
Janoškova tvorba v letech 1958-62 vycházela z informelní gestické
malby. V té době se také Janošek pustil do různých experimentů jako
třeba do používání sazí či jiných přírodních materiálů. Tak vznikly
například „sazovky“ nebo „mrazovky“ (jejichž techniku autor dodnes
tají). Nemalý vliv mělo na Janoška i jeho přátelství s Vladimírem
Boudníkem a též přátelské vztahy s umělci okruhu nonkonformních,
neoficiálních výstav, tzv. Konfrontací (Janošek vystavoval v roce v roce
1960 na obou Konfrontacích).

V roce 1968 Čestmír Janošek emigroval do Německa a dostal se tak do
zcela jiného uměleckého prostředí. Umění Západu bylo vzdálené
existenciálně laděné Praze včetně její šmidrovsky chápané estetiky
grotesknosti. Rok 1968 tak znamenal ukončení jedné etapy v jeho tvůrčím
životě.