Tibetské umění a fotografie z Tibetu ve stálé expozici Umění Asie v paláci Kinských

Při příležitosti návštěvy Jeho Svatosti dalajlamy v Praze na konferenci Forum 2000, které se pravidelně účastní, vystavuje Národní galerie v rámci stálé expozice v sále Umění tibetského buddhismu několik fotografií kameramana a fotografa Josefa Vaniše (1927–2009). Na své cestě do Lhasy v roce 1954 se spolu s filmařem Vladimírem Sísem setkal s Jeho Svatostí dalajlamou a pořídil jeho první oficiální portrét, který se stal známým po celém světě. Právě tato unikátní fotografie je ústředním motivem výběru snímků. Doplňují jej záběry ze staré Lhasy zachycující tibetskou kulturu v původní podobě, nepoznamenané ještě čínskou okupací. Fotografie, které byly poprvé představeny před šedesáti lety, vystavuje Národní galerii v Praze jako připomínku kulturního bohatství Tibetu a osudu jeho obyvatel.

V expozici Umění Asie v paláci Kinských na Staroměstském náměstí je vystaveno umění tibetského buddhismu, které je v současnosti jedinou stálou expozicí v České republice seznamující návštěvníky s tradičním tibetským sochařstvím a malbou. Nejcennější část tibetské sbírky v Národní galerii tvoří malby thangky, tibetské obrazy s buddhistickou tematikou, z nichž některé pocházejí již ze 17. století a do Čech byly dovezeny ve dvacátých a třicátých letech 20. století.

Historie sbírky tibetského umění v Národní galerii v Praze

Pro formování čínských sbírek měla zásadní význam činnost Vojtěcha Chytila (1896–1936) a Josefa Martínka (1888–1976). Tito sběratelé přiváželi do Čech také předměty tibetské a mongolské. Vojtěch Chytil se v roce 1922 usadil v Pekingu, ale do Číny se dostal již o několik let dříve. Působil na tamní akademii výtvarného umění a stýkal se s místními umělci i zahraničními osobnostmi společenského a uměleckého života. Od dvacátých let se věnoval sbírání čínského a tibetského umění. Umělecké předměty nakupoval zřejmě v Pekingu a okolí, některé si nechal díky svým kontaktům dovážet možná přímo z Mongolska a Tibetu. Josef Martínek se do Číny vydal v roce1906 aod třicátých let působil jako ředitel 3. odboru britské celnice v Šanghaji. Sbíral především čínské hrobové sochařství, bronzy a buddhistické umění včetně malby.

Vojtěch Chytil a Josef Martínek představovali své sbírky na prodejních výstavách v Praze a dalších evropských městech ve 20. a30. letech a probudily zájem české veřejnosti především o čínské umění. Čeští výtvarníci, například Jakub Obrovský, Adolf Hoffmeister a Zdeněk Sklenář, se začali věnovat sbírání čínského umění, ale vlastnili i tibetské předměty. Na přípravě Chytilovy výstavy v Mánesu v roce 1931 se podíleli například Jan Bauch, Emil Filla, Josef Gočár, Jan Lauda, Václav Špála a Antonín Matějček a k vidění byly předměty nejen čínské, ale i mongolské a tibetské. V předmluvě katalogu výstavy Chytil uvedl, že v Pekingu platí Harvardská univerzita Institut pro studium tibetské ikonografie (Harvadsko-Yanjingský institut, založený v roce 1928), který vedou profesoři A. Staël von Holstein a B. I. Pankratov. Tito odborníci prováděli většinu expertiz předmětů pro Chytilovu výstavu. Nejvzácnější vystavené thangky pocházely ze Lhasy a z Džeholu, letního sídla mandžuského dvora, který po pádu císařství v roce 1911 chátral.

Předměty z Martínkovy úspěšné výstavy ve Veletržním paláci našly své kupce také mezi českými umělci a intelektuály, ke kterým mimo jiné patřili Emil Filla, Ludvík Kuba, Jakub Obrovský či Karel Čapek. Roku 1930 československý stát zakoupil část Martínkovy sbírky, ale tato situace se již neopakovala.

V současné Sbírce umění Asie a Afriky Národní galerie v Praze se nachází na dvě stě padesát tibetských a mongolských malířských děl a celkový počet uměleckých předmětů z této oblasti je kolem čtyř set.  K nejkvalitnějším tibetským malbám patří právě thangky ze sbírky Vojtěcha Chytila a Josefa Martínka.

Součástí tematické výstavy je projekce dokumentárního filmu zapůjčeného Českou televizí Odorik z Pordenone zvaný Oldřich Čech z cyklu Světci a svědci. Režie M. Petřík, 2008. Film představuje osobnost významného cestovatele českého původu, který na počátku 14. století navštívil Tibet.

Kurátorka: Lenka Gyaltso