Vystavující umělci: Aleš Čermák, Katarína Hládeková, Anna Hulačová, Matyáš Chochola, Johana Střížková
Host: Laure Prouvost (FR)
Kurátorka výstavy: Karina Kottová
Spolukurátorka výstavy Laure Prouvost: iLiana Fokianaki
Architekt výstavy: Zbyněk Baladrán

Mezinárodní porota mezi pětici finalistů 27. ročníku nejprestižnějšího českého ocenění pro umělce do 35 let vybrala Aleše Čermáka, Katarínu Hládekovou, Annu Hulačovou, Matyáše Chocholu a Johanu Střížkovou. Po sérii doprovodných programů konaných během první poloviny roku po celé České republice se umělci společně představí na podzimní výstavě ve Veletržním paláci. Pro tuto příležitost připravují nové projekty od sochařských a audiovizuálních instalací přes experimentální práci s médiem fotografie až po krátké filmové eseje. Společným jmenovatelem je jim křehké napětí mezi poetičností a angažovaností v nejsoučasnějších tématech a výzvách. Výstava není koncipována jako juxtapozice individuálních „soutěžících“ přístupů, ale spíše jako prostor pro velkorysou prezentaci pěti výrazných umělců nastupující generace, s cílem poskytnout jim co nejvíce koncepčního a produkčního zázemí pro jejich aktuální práci. Výstava bude zdůrazněna také jako celek představující určitou časově či generačně vymezenou výpověď, ve které se jednotlivé přístupy mohou prolínat a doplňovat nečekanými souvislostmi.

V roce 2016 se výstava finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého uskuteční po brněnském ročníku opět v Národní galerii v Praze, Veletržním paláci. Je koncipována pro prostory tzv. Korsa a přilehlých, mnohdy původně nevýstavních prostor a navazuje tak na loňskou prezentaci výstavy Silver Lining k pětadvacátému výročí Ceny. Finalisty letošního ročníku Ceny Jindřich Chalupeckého vybrala mezinárodní porota ve složení Holly Block, kurátorka a ředitelka The Bronx Museum of the Arts v New Yorku, výtvarník Jiří Kovanda, teoretička umění a ředitelka Slovenské národní galerie Alexandra Kusá, Islanďan Gunnar B. Kvaran, ředitel The Astrup Fearnley Museum of Modern Art v Oslu, teoretička umění a kurátorka Pavlína Morganová, výtvarný kritik a kurátor Marek Pokorný, umělecký manažer Galerie města Ostravy PLATO a bývalý ředitel Moravské galerie v Brně a Marina Shcherbenko, kurátorka a odborná poradkyně v Bottega Gallery a Shcherbenko Art Centre v Kyjevě.

Zahraniční host: Laure Prouvost (Turner Prize 2013)
Významnou novinkou pro letošní ročník je započetí nové tradice hostů: laureátů zahraničních cen pro vizuální umělce, kteří budou vystavovat společně s finalisty CJCH. Cílem této snahy je umožnit finalistům prezentaci svého díla v dialogu s mezinárodně uznávanými umělci, ale také přezkoumávat význam a vztah uměleckých ocenění v různých kontextech, v rámci předních i periferních či teprve se rodících uměleckých scén.

Hostem pro rok 2016 je původem francouzská umělkyně Laure Prouvost (1978), laureátka Turner Prize z roku 2013. Prouvost, která v současnosti žije mezi Londýnem a Antverpami, je první Francouzskou, která získala toto prestižní ocenění pro umělce pocházející z Velké Británie, nebo působící na britské scéně. Své dílo představila v mnoha předních institucích, jako je New Museum v New Yorku, Whitechapel Gallery či Tate Britain v Londýně, Extra City Kunsthal v Antverpách, Musée d’Art Contemporain de Bordeaux v Bordeaux, Neuer Berliner Kunstverein v Berlíně ad.

Přístup Laure Prouvost je zcela intermediální. Ve svých dílech autorka kombinuje video, malbu a objekt i site-specific audiovizuální instalace, přičemž vytváří sugestivní, mnohdy až divadelně laděné scény a prostředí. Prouvost tematizuje přírodní motivy, sexualitu a svádění ve vztahu k moci peněz, soudobých relikvií či technologií, případně fabuluje o svých prarodičích, jimž přisuzuje spojení s dadaistickým hnutím. Důležitou součástí jejích ojedinělých, vizuálně i konceptuálně atraktivních děl, je také hra s jazykem, textem a obecně možnostmi sdělení. V Praze Prouvost představí mimo jiné jeden ze svých nejnovějších filmů, Into All That is Here (2015).

Finalisté CJCH 2016

Aleš Čermák (1984) je absolvent Akademie výtvarných umění v Praze, Ateliéru intermediální tvorby II – školy Jiřího Příhody. Strávil semestrální stáž na Cooper Union School of Art v New Yorku. Je zakladatelem nakladatelství Ausdruck Books. Pro jeho tvorbu je klíčová práce s textem a obrazem v nejširším slova smyslu, jako s angažovaným protipólem žité skutečnosti. Autor vytváří publikace, výstavní a dramatické situace, které se zabývají globalizovanými sociopolitickými podmínkami a jejich vztahem k hybné síle jednotlivce nebo komunity. Své dílo představil v českém i mezinárodním kontextu: například v rámci Bienále fotografie a vizuálního umění Liege, nebo v Muzeu současného umění Taipei. Na divadelních projektech spolupracoval s pražskou MeetFactory, Studiem Alta a Experimentálním prostorem NoD. Ve finále CJCH se objevil již v roce 2013.

Katarína Hládeková (1984) je absolventkou košické KVUaI TUKE, Ateliéru grafiky a experimentální tvorby Rudolfa Sikory a brněnské Fakulty výtvarných umění VUT, Ateliéru malířství III Petra Kvíčaly. Doktorské studium začala na Katedře elektronického obrazu Univerzity J. E. Purkynĕ v Ústí nad Labem a v současnosti v něm pokračuje na brněnské FaVU. Pracuje zejména v médiích objektu, instalace a fotografie, přičemž ústředním tématem její práce je model: monumentální prostorová realizace v malém měřítku, která je často představena právě srze fotografii. Autorka zkoumá citlivý vztah mezi realitou a jejím obrazem, či předobrazem, který se sám o sobě stává novou skutečností. Svou tvorbu představila v mnoha českých a slovenských výstavních institucích, v poslední době například v brněnské Galerii TIC, Make Up Gallery v Košicích nebo Fait Gallery v Brně. V roce 2013 reprezentovala Slovensko v rámci Henkel Art Award.

Anna Hulačová (1984) vystudovala Ateliér intermediální tvorby II – školu Jiřího Příhody na pražské Akademii výtvarných umění. V roce 2010 absolvovala studijní stáž na Korean National University of Arts v Soulu v Jižní Koreji. Je výjimečnou sochařkou, jejíž tvorba aktualizuje tradiční řemesla a do jazyka současného umění překládá inspiraci nalézanou ve starých mytologiích, východních kulturách, ale také českých lidových tradicích a původní křesťanské symbolice. Převážně figurativní práce ztělesňují zcela osobitou estetiku na pomezí starodávných idolů, gotické dřevořezby a plošného minimalismu grafického designu a fotografie. Své dílo Hulačová představila v mnoha renomovaných českých výstavních institucích, jako je Národní galerie, pražská MeetFactory, či Hunt Kastner Artworks. V roce 2014 byla autorka na rezidenčním pobytu v CEAAC ve Štrasburku, kde v lednu 2016 otevírá výstavu svých prací.

Matyáš Chochola (1986) absolvoval Ateliér malířství II – školu Vladimíra Skrepla na Akademii výtvarných umění v Praze. Strávil také semestrální stáž v ateliéru Thomase Zippa na berlínské Universität der Künste. Chocholova tvorba se pohybuje zejména v médiích instalace a performance. Představuje pestře komponované universum, jehož nedílnou součástí je postava samotného autora. Chochola experimentuje s postinternetovou estetikou, neortodoxní, ale promyšlenou kombinací symbolů současnosti a jejích pradávných kořenů. Trashová estetika se potkává s precizními sklářskými technikami, rozlitá barva s malbou na hedvábí, poezie šamanismu s devadesátkovou diskotékou. V roce 2012 získal Chochola cenu Václava Chada v rámci VI. Zlínského salonu mladých. Svou tvorbu představil v řadě výstavních institucí v České republice, ale také v Itálii nebo Německu, v loňském roce například v berlínském Grimmuseu nebo v pražské galerii SVIT.

Johana Střížková (1984) vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze, v ateliérech Miloše Šejna, Veroniky Bromové a Jiřího Příhody. Strávila semestrální stáž na Cooper Union School of Art v New Yorku. Tvorba Střížkové, jejímž těžištěm je performance a videoperformance, ale také objekt a fotografie, je jemným uchopením tělesnosti člověka, jeho každodenních úkonů i předmětů, se kterými manipuluje a které ho obklopují. Autorce je vlastní čistá, minimalistická estetika, která představuje (ne)všední realitu jako křehkou symbiózu živých a neživých bytostí. Střížková svou tvorbu představila zejména v českých nezávislých galeriích a institucích, jako je Galerie Emila Filly v Ústí nad Labem, nebo Galerie Ferdinanda Baumanna v Praze. V roce 2013 absolvovala rezidenční program v rámci nadace FONCA v Mexico city.   

Cena Jindřicha Chalupeckého
Z podnětu dramatika, spisovatele a bývalého českého prezidenta Václava Havla, výtvarníka Theodora Pištěka a básníka a výtvarníka Jiřího Koláře byla v roce 1990 založena výroční cena udělovaná mladým českým umělcům do 35 let. Nese jméno předního českého kritika výtvarného umění a literatury, esejisty a filosofa Jindřicha Chalupeckého. Cena je udělována za mimořádnou uměleckou tvorbu v oboru výtvarného umění. Je určena nastupující generaci umělců, jejichž dílo má potenciál získat uznání v kontextu české i mezinárodní umělecké scény a ztělesňuje po obsahové a formální stránce výjimečný postoj. Cenu uděluje Společnost Jindřicha Chalupeckého, jeden z význačných subjektů na porevoluční české umělecké scéně, který pořádá výstavy, doprovodné programy, diskuze, konference a umělecké rezidence a pomáhá současnému českému umění získat uznání v místním i mezinárodním kontextu.