Výstava Čau Zajíc – TYPO 9010 v Galerii UM, je věnována typografii. Jejím hlavním inspiračním zdrojem je obsáhlá publikace TYPO 9010 – České digitalizované písmo 1990–2010, která byla oceněna v soutěži Czech Grand Design 2015 cenou Grafický designér roku. Samotná expozice nabídne výběr 20 nejzajímavějších a pro typografii podle kurátorů nejvýznamnějších abeced.

 

Nenechte se zmást názvem výstavy, rozhodně nemá v úmyslu oslovit jen mladé diváky. Výpůjčkou názvu abecedy Jaroslavy Homolové se nepokoušíme tuto skupinu návštěvníků rozpustile upřednostňovat. Vidíme za ním totiž, víc než zajíce, chuligánského hrdinu někdejší sovětské animované série Jen počkej, zajíci. Tedy vlka, s frajersky přilepeným cigárkem na rtu, lyrický subjekt, který se vymyká očekávatelným vzorcům chování a nepřipouští si, co všechno se mu může už za chvíli přihodit. Vy název prosím chápejte jako pokus vzdálit se co nejvíce od množiny důstojnějších pojmenování, která se nabízejí pro ukázku českých digitalizovaných písem z let 1990 – 2010. 

Tak tedy: Čau Zajíc, ať jsi mladý nebo ozdoben důstojnými šedinami, jsi vítán! Tím srdečněji, oč větší máš chuť porozumět tomu, proč někteří „zlobí“, a jiní pracují a přitom kráčejí po stejné cestě. Přítomný výběr 20 abeced tvoří přibližně 5 procent z 399 fontů, představených v knize TYPO 9010, se nedrží ani jednoho z racionálních klíčů selekce. Mohly jimi být například časová osa, četnost zastoupení v knize, Solperova Klasifikace latinkových písem nebo pokus představit jeden každý z dvaceti roků jedinou, tou nejvlivnější abecedou. Po zralé úvaze jsme se rozhodli vybrat to, co považujeme za nejosobitější, to, co disciplínu písmové tvorby posouvá kupředu při hledání nových výrazových možností, společně s tím, co navazuje na tradici v klasickém smyslu slova. Zkrátka zprostředkovat co nejpestřejší pohled na obor, na který se v současnosti zaměřila pozornost veřejnosti, podobně jako na kdysi opomíjený biatlon. Slaví totiž úspěchy a tak je v módě. (Až se bude dařit dejme tomu plavcům, bude možná v módě třeba litografie.) Využíváme tedy příhodného okamžiku, abychom ukázali, co máme rádi, dokud to zajímá ještě někoho jiného, než hlouček typografů.

Když říkám „my“ v souvislosti s výběrem exponátů, myslím tím malý tým, tvořený Zuzanou Lednickou, Petrou Dočekalovou, Tomášem Brousilem, Radkem Sidunem a Karlem Halounem. Bylo to složité, ale především zábavné. Nezbývá než doufat, že se budete bavit i vy, návštěvníci výstavy. A přát si, abyste se s některými z představených abeced setkávali i jako čtenáři.

Kurátoři výstavy: Tomáš Brousil, Petra Dočekalová, Karel Haloun, Zuzana Lednická, Radek Sidun