Bez tváře- Jakub Janovský a Pavel Tichoň

Výstava trvá od 24/10 do 16/11/2017

Vernisáž 24. října v 18:00 hodin, prostory budoucí Pragovka Gallery II

První společná výstava dvou autorů, propojených fascinací temnými stránkami lidské duše  a oplývajících podobným druhem humoru v duchu volného dialogu tematizuje “bez tvářnost”, která je jakýmsi monochromem naší doby. Prázdná místa jsou vyplňována vatou, zinkovou bělobou, a poté lakována do vysokého lesku, aby zrcadlila svůj protějšek. Autoři se nezávisle na sobě noří do expresivně dekadentních nálad odkud čerpají inspiraci pro své nové práce. Volná báseň “bez tváře”, která je mottem výstavy, přibližuje atmosféru obrazů, ale již ne to, o čem se hovořit ani psát nedá.  Oběma autorům jsou blízké principy sarkasmu, ironie až parodie. Oba autoři mají v Pragovce ateliér již řadu let.

Jakub Janovský (1984)  absolvoval na pražské Akademii výtvarných umění v ateliéru kresby Jitky Svobové, byl finalistou ceny NG 333 v roce  2011, zúčastnil se mnoha tuzemských a zahraničních výstav a jeho dílo je zastoupeno v Národní galerii v Praze, Alšově jihočeské galerii v Českých Budějovicích či Oblastní galerii v Jihlavě.  Věnuje se  nástěnné kresbě, invenční a situační kresbě, ale například také videu a instalaci.

“Volba média není náhodná, souvisí se sklony ve způsobu myšlení a uvažování. Právě smysl pro „svobodné“, místy až anarchizující zacházení s výrazovými prostředky odpovídá „nezávislosti“ Janovského postojů, které svou tvorbou deklaruje. Nejčastěji mají jeho díla povahu sarkastických provokací, agresivních výpadů nebo krutých ironií. Otevírají nepříjemná témata lidské smrtelnosti, pýchy, narcisismu, egoismu, naivity, bezohlednosti či krutosti. Člověk je ve své slabosti a zranitelnosti ukazován v mnoha podobách a podobenstvích jako zosobněná hříčka osudu, kterým je vláčen nebo proti kterému se různým způsobem snaží vymezit, často na úkor svého okolí.”

 Petr Vaňous, Teoretik umění, heslo Jakuba Janovského v databázi Artlist.

Pavel Tichoň,(1980), „je na současné české výtvarné scéně nezaměnitelný svým přístupem k tvorbě a razantní hravostí či subverzivní ironičností proplouvající mezi všemi možnými médii. Je to jeho pohled na současnost a umělecké dílo. Je velmi skeptický, blížící se hravým principum i s_výrazným podtextem absurdity.

Bezprostredně reaguje na situacní a_významové podněty ze svého okolí či sociální reality, které pretváří do nově definovaných souvislostí. Je to dílo, které je plné ironických vět či hříček se silným obsahem humoru a stavu hraničících s určitou fóbií.“, napsal o něm František Kowolovski

Pavel Tichoň studoval na pražské Akademii výtvarných umění v ateliéru intermédií prof. Milana Knížáka a absolvoval v ateliéru nových médií prof. Michaela Bielického. Zúčastnil se mnoha tuzemských a zahraničních výstav, byl finalistou cen Essel Award 2006, NG333 2007, Henkel Art Award 2007 a jeho dílo je zastoupeno v Národní galerii v Praze.