Anka Helfert – Šedý girlandy
Srdečně vás zveme na výstavu Anky Helfert, která byla první letošní prámovou rezidentkou. Výstava bude ke shlédnutí online, nebo v rámci osobní schůzky. Schůzku si můžete domluvit přes messenger, nebo na telefonním čísle +420 730 576 699.
—
Během právě končící rezidence ve Studiu Prám navázala Anka Helfert na svůj rozpracovaný cyklus Doorkeepers. Kromě zájmu o ochranný, emblematický i démonický význam více či méně stylizované a fantazijní zvířecí figury, je autorčinou hlavní motivací k soukromému výzkumu „hlídačů“ našich prahů zejména zkoumání nelidské existence. Nejen kvůli nynější mnohovrstevnaté krizi lidské společnosti považuje Anka nelidské-zvířecí bytí za nadřazené člověku. Vzhledem k archetypální povaze zkoumaného se sochařský motiv podvědomě ustálil na zobrazení šelmy – tvorovi neotřesitelně zvířecího charakteru. Neopomenutelným historickým kontextem sochařského zobrazení elegantního kočičího těla je egyptská sfinga, ať už ve své starověké podobě nebo přeneseném použití v klasickém kánonu. Ančiny šelmy shodně vykazují (ač nenápadné) antropomorfní znaky a hieratickou dominanci. Odlišují se však určitým osvobozením od architektury – nabízí se tedy otázka, co nebo koho hlídají. Nebo jen autorka zobrazuje jejich ostentativní nadřazenost a zrcadlící se lidskou malost?
I přes volnost obou vystavených keramických soch je jejich pozice umocněna umístěním na vysoké sokly a procházející divák tak jednoznačně chápe, že nebesky modrá glazura už jen posiluje roli šelem v prostoru. Čistá a vznešená forma tak kontrastuje s lidským prvkem instalace – uhlem psanou, téměř písňovou emotivní zpovědí, čitelnou v útržcích u podlahy galerie. Text, připomínající beatnické chandry, je tušeným dialogem – snad autorky samy se sebou, se společností nebo s blíže neurčenou nelidskou entitou. Je po výrazném akcentu modrých šelem také druhým prvkem instalace, přičemž třetím je prostorová kresba girland prostupujících celým výstavním prostorem. Neobvyklá formální oddělenost jednotlivých „exponátů“ vytváří vztahový a samozřejmě i materiálový a vizuální trojúhelník – prostor pro diváka.
Ačkoliv Anka materiály, které používá, nestaví prvoplánově do popředí, hmota, ze které vytváří své objekty, má často klíčový význam. Syrovost uhlu a vizualitu modrých odstínů hladké glazury ve výstavě doplňuje melancholická pomíjivost papírových květinových girland. Výstavu Anky Helfert můžeme číst jako aktualizaci estetických prvků baroka a symbolismu s téměř pohřební náladou. Prvek, který dal název celé výstavě, však vykresluje v prostoru atmosféru marnosti a posledního večírku. The party is over.
Text k výstavě: Šárka Koudelová
—
