Město vnímáme jako neustále proměnlivý dynamický komplex dějů, vztahů a rolí. Stejně jako se město mění v každé hodině dne, neustává ani proces tvorby významů míst uvnitř městské infrastruktury. Monumenty a sochařské intervence ve veřejném prostoru, které charakterizují dobu divoké periferní panelové zástavby normalizačního období, se v dekádách svobodných let stávají rozpadajícími symboly doby minulé, jež jsou společně s minulostí odsouzeny k fyzické i obsahové erozi. Jejich postupné znovu objevování, dokumentace a pokračování v tradici oficiálních i skrytých zásahů mladší umělecké generace do veřejného prostoru nabízejí nový výkladový slovník i emocionální náboj, s nimiž jsou tato zhroucená centra betonových náměstí a městských parkův současné dokumentaci i umělecké produkci narovnávána a reinterpretována.
Host přednášky: Pavel Karous, autor projektu “Vetřelci a volavky”