Andrea Kuříková – Svědek podivných událostí

Všichni známe situace, na které hledáme odpovědi, nerozumíme jim, jsme vyvedení z míry, mnohdy se obáváme, máme strach z neznámého, neosahaného, záludného ne-li podivného. Jsem si jistý, že Andrea Kuříková to má zrovna takto.

Žijeme v podivné době a uchylujeme se do bezpečí svých světů, ve kterých je nám dobře, daleko od všech příkoří. Kuříková nám dává nahlédnout pod pokličku svého vnitřního bezpečí osobní imaginace plné emocí a osobních prožitků, jež jsou pro ni zásadní. Zubaté ostří rezavých plechů říznou do živého, řežou do vlastních pomyslných tkání florálních a figurálních skulptur, Měsíc sám jako by konejšil protagonistky autorčiných keramik, do kterých se Kuříková vtěluje, aby mohla Měsíc na oplátku konejšit taky. Sochařka baží po propojení s přírodou, universem, hledá své klidné místo k životu, kterým je dioráma jménem Země, svět, ve kterém se odehrává mnoho bizarních situací nás obklopujících. Kdo je oním svědkem podivných událostí? Není to snad sama Andrea Kuříková shlížející z pohodlí a bezpečí svého poetického srpku Měsíce?

kurátor: Jiří Surůvka