András Cséfalvay – Anti-Ikaros: Jak uniknout z gravitační studny člověka

Klasický epistemický model archeologicky konstruuje příběh, v němž člověk stojí vzpřímeně na kopci a shlíží dolů na krajinu pod sebou. Člověk má přístup k nástrojům, které mu pomáhají modelovat současnou situaci a vysvětlovat minulé chyby. V jeho slepé skvrně však vždy leží jeho současné sebevědomí. Drak a nebeští bohové jsou zveličením a artefakty někdejších hrubých popisů světa. Vždyť je to jen orel-leopard, jen ionizovaný vzduch, v němž vznikají hromy a blesky. 

V našem současném přístupu se snažíme toto sebevědomí obejít, pracujeme s mimoosovým modelem dějin. Díla v galerii vytvářejí stopu, která se pokouší vypovídat o levitaci, o síle působící proti gravitaci, o touze létat, o myšlence existující naděje.