Amplified by the Stillness
23. 11. 2017 - 27. 1. 2018
Výstavy
Vystavují: Das Numen, A/A (Andreas Greiner & Armin Keplinger), Felix Kiessling, Julian Charrière, Markus Hoffmann
Kurátorka: Eva Riebová
Námět: Jaro Varga
Vernisáž výstavy: 24. 11. 2017 v rámci akce Veřejný dům
Výstavní projekt „Amplified by the Stillness” představí v ČR poprvé umělecký kolektiv Das Numen, a zároveň samostatnou praxi jednotlivých členů, jejichž tvorba vzbuzuje v posledních letech stále rostoucí zájem na mezinárodních uměleckých přehlídkách. Výstava je doplněna díly uměleckého dua A/A (Andreas Greiner a Armin Keplinger).
Skupinu Das Numen, působící v Berlíně, založila v r. 2011 čtveřice umělců: Julian Charrière, Andreas Greiner, Markus Hoffmann a Felix Kiessling, během společného studia na Institut für Raumexperimente (Institut pro prostorové experimenty) pod vedením Olafura Eliassona, na základě sdíleného zájmu o intenzivní studium prostorových otázek a biologických systémů.
„Přírodní jevy vnímáme jako spoluautory. Takový vztah zachovává rovnost a respekt, ale také vzájemnou závislost a nutnost udržitelného jednání. Zabýváme se mechanismy vnímání a zákonitostmi vidění a významu. Tento přístup nám otevírá široké spektrum možných intervencí, prostřednictvím kterých Das Numen vstupuje do dialogu s ostatními,“[1] uvádí Das Numen ve svém portfoliu.
Zmiňované spoluautorství se zároveň stává stínovým tématem výstavního projektu, nikoliv pouze ve vztahu k přírodním jevům, ale ke spolupráci jako umělecké metodě. V doprovodném textu katalogu Das Numen Paul Feigefield výstižně popisuje kolektivní praxi autorů: „Das Numen by měli být nazýváni spíše organizací než uměleckým kolektivem. Zatímco všichni pracují jako individuální tvůrci, způsob, kterým pracují jako organizace je zcela neorganizovaný, ne-hierarchický, a zároveň strukturovaný a intuitivní. Vrstvení a vzájemné propojení jsou v jejich práci stejně transparentní, jako zastřené.“[2]
Tvorba zastoupených autorů se brání jednoduché definici, podle interpretů se pohybuje na pomezí „magického“ a „pragmatického“[3], bývá popisována jako „zkoumání prostoru mezi věděním a nevědomostí“ či „proces, kde věda a umění existují v těsné blízkosti“[4].
Umělci se vědomě stávají součástí globální umělecké reflexe stále aktuální debaty o antropocénu a prosazují přístup, v němž jsou příroda, věda, kultura a umění rovnocennými partnery. Pracují se znalostmi z jednotlivých oborů, které vyjímají z jejich konvenčních – ekologických, technologických nebo fyzických – prostředí, a tlumočí je do estetických uměleckých děl.
Jak ukazuje výstava Amplified by the Stillness (název je možné překládat jako „Zesíleno klidem“), biologické systémy, fyzikální zákony a chemické procesy jsou ohýbány, transformovány – jejich konvenční rytmus je narušen se snahou docílit stavu kontemplativní bdělosti.
Dílo Das Numen Meatus skupiny Das Numen tvoří dominantní bod výstavy. Poryvy větru, které real-time zachycují větrné stanice po celém světě, jsou pomocí horizontálně zavěšených varhanních píšťal, internetu a algoritmem ovládaného vzduchového přístroje zpřítomněny v galerii. Černé Anti-slunce Felixe Kiesslinga, obrazy vytvořené ustálením radioaktivních částic na fotopapíře Markuse Hoffmana, rostliny zamrzlé v květu Juliana Charrièra či levitující kapky vody dua A/A, představují moment chvilkového ustrnutí – bezčasí, ve kterém „tady a teď“ získávají nové významy.
Minimalistická a zároveň poetická estetika a klid (Stillness) zmíněný v názvu výstavy, se kterými je zobrazena hra živlů, materiálů a procesů vyzdvihuje do popředí cosi, co se stále vymyká naší snaze přítomné popsat a uchopit.
Výstava se koná s finanční podporou Česko-německého fondu budoucnosti.
Poznámky:
[1] Das Numen, statement
[2] Paul Feigefield, Das Numen: Pragmatic Post-Terminologies, in: Das Numen – Julian Charrière, Andreas Greiner, Markus Hoffmann, Felix Kiessling; the authors; DISTANZ Verlag GmbH, Berlin, 2015, p. 23
[3] Feigefield, 2015, p. 23
[4] Hans-Jörg Rheinberger, „Experimentalordnungen in Wissenschaft und Kunst“, in: ArteFakte: Wissen und Kunst is Wissen. Reflexionen und Praktiken wissenschaftlich-künstlerischer Begenungen, Herman Parzinger, Stefan Aue et al. Bielefeld 2014, p. 315