Ale to přece nemůžeš – Fakt musím – To nechápu! Máme přece vernisáž

Site-specific projekt se zabývá
vztahem fikce a reality, přeneseným do souvislostí mezi románem
či dramatem a prostředím studentského klubu K4. Literatura se zde
setkává s životem, slova se nerozlučně spojují s věcmi
a prostorem, aby vytvořily paradoxní fikci, částečně
infikovanou skutečností. Cíleně vybrané literární postupy,
postavy, útržky vět, promluv nebo dialogů (z knih Thomase
Bernharda a Václava Havla, výjimečných a neúnavných kritiků
společnosti) vstupují prostřednictvím instalací a dvou videí do
dějiště přednášek, koncertů, plytkého tlachání u piva i
vážných diskuzí a líhní změn.

Strukturovaná literární díla jsou
rozsekána a opět slepena do nového útvaru, který jim zčásti
ponechává původní význam, zčásti rozvíjí nový kontext.
Vyprávění z videí se stávají skutečností v mysli
vypravěče. Tatáž skutečnost, avšak opakovaná, se vyprazdňuje.
Obrazy doplňující text jsou ždímány či deformovány, ale pouze
jemně, decentně a čistými rychlými řezy. Výstava zkoumá
fenomén imaginace ve vztahu k reflexi norem platných v reálném
světě; absurditu a bezútěšnost románových či dramatických
postav nahlíží v zrcadle jejich čtenářů, respektive
diváků, nebo těch, kdo do K4 přijdou jenom na kafe.

Markéta Kubačáková (*1984) je
vizuální umělkyní. Vystudovala FaVU VUT (Ateliér Video –
Jesper Alvaer, Jiří Ptáček, Martin Zet; 2011) a VŠUP (stáž
v ateliéru Intermediálních konfrontací – Jiří David;
obor Teorie a dějiny umění a kultury; 2009). Napsala knížku
informelních povídek Tvarochodi (2011). Působí také jako
kritička a kurátorka umění. /www.marketakubacakova.wz.cz/