Afrah Shafiq – Sultanina realita

Mladá dívka sedí za noci v okně, začtená do povídky s názvem „Sultana sní“, když tu si najednou všimne, že nebe venku je poseto ženami. Kdo jsou ty ženy v oblacích a kde se tam vzaly? Vykloní se z okna, aby tu záhadu prozkoumala, načež se sama skutálí do víru ženských příběhů.

Dobrodružství o pěti kapitolách ve stylu Alenky v říši divů nás seznámí s tím, jak se proměňoval vzájemný vztah žen a knih v Indii. Kterak se jim nejprve vyhýbaly, pak je četly, nenáviděly, milovaly a nakonec je začaly samy psát. 

Encyklopedický příběh s názvem Sultanin svět je poskládán z příběhů různých žen – těch, které byly ukamenovány za to, že nosily boty nebo deštník, těch, které si místo čtení raději pospaly, těch, které knihy četly potají po nocích, žen, které četly zakázané texty, těch, které četly a pak oponovaly těm, kteří je k četbě vybízeli… a žen, které pak psaly vlastní knihy a vyprávěly své příběhy svými slovy. Ženy v těchto knihách a knihy v myslích těchto žen jsou plné intimity, chaosu, cynismu, vzteku, humoru, krásy a lásky – spolu vytvářejí svou historii a tento příběh.

NÁVOD NA ČTENÍ:

Povídka Sultanin svět sestává z pěti na sebe navazujících kapitol lemovaných úvodem a doslovem. Příběh ilustruje cestu, kterou můžeme kráčet lineárně, nebo se po ní pohybovat tam i zpět pomocí šipek v dolních rozích obrazovky nebo symbolu stopek v horním levém rohu. Myší lze také odkrývat skryté poznámky. Kliknutím na symbol otevřené knihy si je můžete přečíst nebo se seznámit s dalším pozadím příběhu. 

Stejně jako kterákoli encyklopedie ani tento příběh není nikdy kompletní. Pokud znáte texty, příběhy, situace, osoby nebo historie, které jsou podobné těm vykresleným v Sultanině světě, pošlete nám je a my je přidáme coby další poznámku do příběhu. 

O PROJEKTU:

Sultanin svět vypráví svůj příběh pomocí série obrázků z vizuálního archivu Centra pro studium společenských věd v Kalkatě. Při shromažďování zmínek o ženách se v archívu objevilo několik typických situací, ve kterých byly ženy znázorňovány. 

Velká část litografií zachycuje sedící ženy často v zamyšlení a s pohledem upřeným z okna, ze dveří nebo balkonu, hledící na svůj odraz v zrcadle, na jezírko či na řeku, někdy i do prázdna. Tisky zobrazují i skupinky žen v družné zábavě – se smíchem, dovádějící nebo ležící s hlavou složenou jedna druhé do klína. V důvěrném, uvolněném a bezpečném duchu. Řada ilustrací zobrazuje ženy ve společnosti knih, někdy unešené textem, ale často zjevně rozčarované. Našla se i série svatebních snímků mladých dívek a žen pózujících s knihou a s nečitelným výrazem v kamenné tváři. Mnoho tradičních kreseb stylu Kalighat zobrazuje ženy v dominantní pozici vůči mužům, kterak je trestají košťaty a nutí je jim masírovat nohy. Série mytologických obrazů zase ukazuje prchající ženy, vznášející se na vodě či v oblacích a vylétající z věží. 

Perspektiva těchto obrazů je často pojata zvenčí, jako bychom nahlíželi do životů zobrazených žen. Jaké příběhy odhaluje toto srovnání rozmanitých vizuálních představ ženské podoby?

Ženy s pohledem upřeným z okna nepředstavují romantický obrázek konotující smyslovost, luxus a delikátní ženskost v celé své kráse. Jsou to spíše obrazy žen, které se nudí, jsou uvězněné (někdy ve vlastní mysli) nebo jim chybí inspirace. 

Hlavním cílem projektu je zkoumat způsoby znázornění, které lze vždy pojmout nově, interpretovat jinak, přeskládat nebo uvést do nových kontextů. Knihy, které na řadě těchto obrazů tvoří výrazný motiv, představují spojující východisko pro zkoumání historie a role, které v jejím rámci ženy hrají. Jedním z cílů projektu je tedy i zpochybnění tohoto pohledu na historii. Nikoli na historii znázornění, ale na historii tvořenou prostřednictvím těchto obrazů. Koláž obrazů žen a historických textů, událostí a příběhů přináší představu o jejich myšlení, přičemž ukazuje jen to, co je zjevné našim očím. 

kurátorka: Eva Riebová