Výstava čerpá z autentické zkušenosti Adriana Altmana, který se rozhodl vzdálit od umělecké scény a stát se řidičem tramvaje. Vstoupil do světa předpisů, jízdních řádů a mimořádných událostí, kde rytmus určují směny, koleje a návěstidla.

 

Představená série olejomaleb nahlíží svět skrze perspektivu kabiny tramvaje, která se proměňuje v tichou pozorovatelnu poezie všedních dní. Během dlouhých hodin jízdy se výhled zpoza čelního skla – souboj s chaosem dopravy, tiché zastávky, pohledy na pasažéry, rozbřesk i soumrak – proměňuje v introspektivní krajinu na pomezí reality a nostalgie. Olej a železo je výpovědí o životě ve stroji.