Věra Nováková, Po konci (Hic iacet omnipotens homo sapiens), 1952, majetek autorky

Biblická kniha Zjevení sv. Jana, známá též jako Apokalypsa, je od středověku spojena s vizuální představivostí, která zahrnuje dva póly: na jedné straně text přináší líčení apokalyptických pohrom a zkázy světa, na straně druhé vrcholí silným tématem naděje. Apokalyptické vize tak zahrnovaly i obrazy nového světa, obnovy společnosti a útěchy pro jednotlivce.

 

Výstava představuje tyto inspirace ve výtvarném umění a hudbě v širokém rozpětí od středověku až do současnosti. Zaměřuje se především na díla vzniklá v českých zemích, avšak pozornost věnuje i zahraničním pracím, které byly na tomto území přítomny a měly určitý ohlas. Kromě klasických cyklů ilustrované Apokalypsy (Karlštejnská Apokalypsa, Albrecht Dürer) či kontrastních motivů Posledního soudu a vizí nového světa výstava zpřítomňuje podoby obou pólů tématu v moderním a současném umění (Josef Führich, Maxmilián Pirner, Jan Koblasa, Václav Boštík, Pavel Nešleha, Josef Bolf ad.). Úzce výběrově jsou prezentovány i ohlasy Apokalypsy v hudbě a literatuře, a to prostřednictvím okruhu českého undergroundu v době tzv. normalizace, v němž hrála apokalyptická symbolika významnou roli.

 

K výstavě vychází stejnojmenná publikace, kterou vydává společně nakladatelství Artefactum a Západočeská galerie v Plzni. Obsahuje texty autorů výstavy i několika dalších badatelů z Ústavu dějin umění AV ČR.