Care Crisis

Vystavující umělci: MIEKE BAL (NL), URSULA BIEMANN (CH), MARÍA GALINDO (BO), GABRIELA GOLDER (AR), ELŻBIETA JABŁOŃSKA (PL), GÜLSÜN KARAMUSTAFA (TR), ANDREJA KULUNČIĆ (HR), MAU MONLEÓN (ES), DANIELA ORTIZ (PE), LARISA SITAR (RO), ANNETA MONA CHISA & LUCIA TKÁČOVÁ (RO/SK)
& SOCIOLOŽKA / SOCIOLOGIST: ZUZANA UHDE (CZ)

Kurátoři / Curators: DAVID ARLANDIS & JAVIER MARROQUÍ

Care Crisis je vy´zkumny´m projektem zaby´vajícím se krizí mateřské péče. Její kořeny můžeme hledat již na počátku procesu integrace žen do tradičně mužského pracovního provozu. Projevuje se nedostatkem péče potřebné pro osobní rozvoj dítěte, ale také změnami v systému, ktery´ má tuto péči nahrazovat. Společnost se v minulosti rozvíjela prostřednictvím dvou druhů práce, práce směřující k produkci a práce směřující k reprodukci. Práce směřující k reprodukci byla poté právě produkcí péče. Toto rozdělení mohlo by´t zakotveno díky rozdělení pracovních rolí na základě pohlaví.
Práce směřující k vy´robě byla tradičně určena mužům, zatímco produkce péče byla určena jen ženám. Tento systém byl poté upevněn Fordisticky´m systémem nukleární rodiny zakotveném v potřebách kapitalismu. V současnosti lze naopak hovořit o ústupu tohoto systému. Boj za práva žen, zvláště od 70. let minulého století úspěšně směřující proti všem nespravedlnostem a útlakům genderového rozdělení rolí, dosáhl již takovy´ch vy´sledků, že toto rozdělení rolí zkolabovalo.
Jedním z aspektů, které mají přímy´ vliv na takzvanou Krizi péče je vstup žen na postindustriálního trh práce. Jakmile jsou ženy přemístěny z domovů do pracovního prostředí – navrženého muži a pro muže – nezby´vá již nikdo, kdo by se staral o péči o rodinu samotnou, a tedy i o udžování rodinného života.

Toto, společně s dalšími důležity´mi faktory, jako jsou demografické změny, nebo posun k post-Fordistickému vy´robnímu modelu, následují obrovské změny mající vliv na všechny aspekty našeho života. Vy´stava v Centru pro současné umění FUTURA je součástí širšího projektu, ktery´ si klade za cíl vy´zkumné snahy spojující rozdílná pole vědění, kdy je uměním jen jedním z nich. Umění je v tomto kontextu prezentováno jako vy´zkum ale i jako jako určitá produkce novy´ch poznatků. Nad ním však stojí multi-disciplinární projekt, ktery´ se pohybuje mezi feminismem, sociologií, ekonomií a studiemi zaby´vajícími se dopady globalizace.
David Arlandis & Javier Marroquí