Vztah k výtvarnému umění v 19. století patří k vůbec nejpozoruhodnějším oblastem historie fotografie. Navzdory tomu dosud nebyla zdejší výtvarné produkci – ať už na poli fotografie, malby, sochařství či grafiky, která se podílela na formování tohoto vztahu – věnována větší pozornost. Výstava se snaží alespoň zčásti tento nedostatek napravit a poukázat na některé z otázek, které nejen zahraniční, ale i zdejší umělci a fotografové na tomto poli řešili: vedle tématu fotografie jako předlohy nebo uměleckých ambicí fotografů si výstava všímá např. i výtvarných postupů aplikovaných na fotografii či fenoménu živých obrazů.

Skutečnost, že umělci začali využívat fotografie jako pomůcky, a to velmi záhy po zveřejnění jejího vynálezu, je dnes všeobecně známá, zvláště díky publikacím, které byly této otázce věnovány v zahraničí. Stejně tak je známo, že fotografie, podobně jako už před ní camera obscura, nebyla “výsadou” méně talentovaných autorů. Avšak vztah fotografie a umění byl mnohem širší, komplexnější a oboustranný. Výstava proto poukáže nejen na konkrétní díla, jejich autoři využívali fotografie jako pomůcky, ale všímá si i dalších aspektů.