Po stopách Žerotínů

Výstavu Po stopách Žerotínů připravilo v roce 2013 statutární město Přerov ve spolupráci s Muzeem Komenského v Přerově v rámci projektu Stopami Žerotínů. Výstava, která připomíná významný šlechtický rod Žerotínů, jeho dějiny, přední osobnosti a zejména přehled původních sídel jednotlivých větví rodu, byla původně tvořena 12-ti panely a v průběhu let se rozrostla až na současných 21 panelů. Ty pojednávají o zajímavých a velmi bohatých žerotínských dějinách, od jejich počátků až do dnešních dnů. Rod Žerotínů představí jako majitele panství a hospodáře, ale také jako stavitele, politiky, válečníky, diplomaty, ochránce církve a mecenáše.

Výstava dosud projela mnoho českých měst, která jsou s působením Žerotínů spjata. Namátkou jsou to Přerov, Břeclav, Rosice, Strážnice, Moravská Třebová, Šumperk či Zábřeh. Ve Valašském Meziříčí své putování nekončí, v nejbližších měsících pokračuje do Náměšti nad Oslavou, Loučné nad Desnou a Holešova.

Výstava Po stopách Žerotínů je situována na nádvoří zámku Žerotínů, kde je volně přístupná veřejnosti.

Kořeny rodu Žerotínů sahají až do 13. století, kdy se z hradské administrativy vydělilo ve dvou vlnách dvanáct rodů, mezi nimi také páni z Bludova, předci pánů ze Žerotína. Formování panského stavu začalo nabírat obrátky během 15. století. Na Moravě došlo k značnému úbytku drobné šlechty a zároveň se vymezila skupina starých rytířských rodů. V roce 1479 byl rod Žerotínů přijat mezi starožitné rody. V 16. století dosáhli Žerotínové svého největšího rozšíření a bohatství. Kolem roku 1600 mu patřila panství Brandýs nad Orlicí, Nové Dvory, Liběchov a Zdechovice v Čechách, na Moravě Bludov, Břeclav, Dřevohostice, Holešov, Hustopeče nad Bečvou, Krásno, Lomnice, Moravská Třebová, Náměšť nad Oslavou, Přerov, Rosice, Ruda nad Moravou, Starý Jičín, Strážnice, Valašské Meziříčí, Velké Losiny, Vízmberk / Loučná, Zábřeh, Židlochovice – dohromady 32 panství, která měla 102 578 ha výměry. Zásadním způsobem poznamenaly řadu starých českých šlechtických rodů události 17. století – české povstání a třicetiletá válka.Díky konfiskacím podstatně ubylo drobných rytířských statků a došlo k velkému zchudnutí mnoha šlechtických rodin. V případě Žerotínů vidíme, že z několika větví rodu zůstaly na konci 17. století pouze tři – valašskomeziříčská, velkolosínská a falkenberská. Úpadek pokračoval i v 18. století, teprve v osvícenství a následném národním obrození nalezli někteří příslušníci českých i moravských šlechtických rodů nové myšlenkové i kulturní podněty. Rod Žerotínů dosáhl v roce 1706 povýšení do hraběcího stavu. Po roce 1848 se stavovsky hierarchizovaná společnost měnila ve společnost občanskou. Šlechta v tomto procesu prodělala přerod z pozemkové vrchnosti, zajišťující celou řadu funkcí správních a soudních, v prosté majitele velkostatků. Od vzniku Československé republiky neplatí u nás tituly českých šlechticů, a to na základě zákona o zrušení šlechtictví z 10. prosince 1918.