Edges and Ages

Autorská výstava Antonína Jiráta představuje metaforicky vyjádřený únik “někam”, neboli vývoj času, ohraničený začátkem, středem a koncem. Samotný název výstavy vystihuje autorský záměr práce s objekty jako minimalistickými monumenty a s fotografií na hranici mezi dokumentem a fikcí.

 Instalace naráží na pojem fragmentu a celku uměleckého díla, stejně tak i na téma nejasnosti, ukončenosti a představivosti v tvorbě. Právě asociativním sledem instalace a atmosférou  laděnou černým humorem komentuje podobu vývoje doby a průchodu do „jiných“ světů. Metafora hran a věků – života a smrti – je přítomná ve všech podivných objektech vytržených z reálných kontextů. Napětí v prostoru do jisté míry určené počátečným reálným snímkem pokračuje kauzálním způsobem vyprávění k objektům a je dovršeno bránou, která však není definitivním ukončením instalace. Antonín k závažným tématům týkajícím se základních otázek člověka však přistupuje formou lehkých gest a tak nám dává možnost zapojení se do hry s protiklady a hledání dalších významů. 

Antonín Jirát se ve své tvorbě vyjadřuje intermediálně (od videoartu, nová média, fotografii, objekty a instalace) k tématům času a narativnosti v umění. Vytváří abstraktní a absurdní situace,gagy, které jsou mnohdy sledem asociací k neurčitým vizím nebo ironicky laděným narážkám a představám s velkým množstvím rozporuplných významů.