Smích a zapomnění
Smích a zapomnění zkoumá tvárnost paměti, bolest smíchu, vzájemný vztah mezi soukromým a veřejným životem a zrádnost lidských vztahů. Výstava vychází z díla Milana Kundery Kniha smíchu a zapomnění z roku 1978, která vyšla během autorova pařížského exilu. Smích, zapomnění, hranice, lítost (mučivý stav po uvědomění si vlastní nedostatečnosti či mizérie) a andělé, strážci nezpochybnitelné pravdy a diktátoři absolutna, to jsou témata, která opakovaně rezonují v Kunderových textech jako v hudební partituře. Na výstavě jsou prezentována rozšířenými video a foto-projekty, v nichž se odráží vztah těchto médií ke konstruování a obměňování historie, k vyvolávání afektových reakcí, nebo ke skutečné dokumentaci minulých zkušeností.
