Tatiana Nikulina: tím nahým a mokrým navrch

Představme si drobné, neviditelné chloupky oka kroužící po povrchu objektu. Jemnými doteky zkoumají materiální povahu předmětů. Tak by mohla začínat modernistická studie na téma vidění propojující velmi těsně haptické s optickým. Přestože o modernismu může být v kontextu s pracemi Tatiany Nikuliny stěží řeč – naopak její objekty odkazují k pomyslně druhému (organickému, měkkému a oblému) poli designu a umění – způsob použití videa jako média průzkumu jí vytvořených artefaktů má v sobě něco z oné vědeckosti počátku 20. století. Ovšem v kombinaci s obrazovou emotivní poetikou videí by bylo na místě hovořit spíše o jakési vědeckosti mimozemské, nebo alespoň o výzkumu nezakládajícím se na západo-evropských konvencích.

Nikulina mění ve svých videích hierarchii pasivních a aktivních rolí. Převrací jejich důležitost. Jí vytvořené objekty jsou herci hlavních rolí. Ostatní je jim přidružené. Pro galerii NIKA vytvořila umělkyně, jež v současnosti ukončuje bakalářské studium v ateliéru sochy na VŠUP , video tematicky spojené s blížícím se začátkem jara. Spolu s ním vystavuje několik objektů, které ve filmu účinkují.

Tatiana Nikulina je skrze své sešité sochy schopná podchytit erotično ve zcela nevulgární rovině a ukázat motivy počínání a jejich komplexnost v čisté a jednoduché stylizaci. Využívá k tomu paradoxně „nečisté“, „zbytkové“ a sochařsky „nízké“ materiály. Ostatně život také nevzniká ve sterilně čistém prostředí.

Kurátorka: Tereza Hrušková