Gutta

Intermediální performance Gutta je jedním chapadlem mnohovrstevnatého projektu pojmenovaného po ženě z Yorubských kmenů, která vystupovala se skupinou tzv. „dahomejských Amazonek“ v Praze v roce 1892 v rámci tzv. etnografických show. Gutta v Praze onemocněla a po pár dnech zemřela. Pohřbili ji 21. září 1892 na Olšanském hřbitově. O dva roky později její ostatky vykopal antropolog a lékař Jindřich Matiegka a uložil je do univerzitní sbírky, ze které se později formovala expozice Hrdličkova muzea člověka v Praze. Zde je Guttina kostra k vidění dodnes.

V přednášce, následující po performanci, se Josef Řičář zaměří na přirovnávání indigenního obyvatelstva různých regionů Afriky k mimolidským zvířatům, které bylo v období vrcholného kolonialismu a v kontextu rasových teorií situačně využíváno k vyjádření pocitu nadřazenosti Evropanů. Jedná se o součást výzkumu zaměřeného na problematiku reprezentací mimolidských zvířat v české cestopisné literatuře o Africe v období vrcholného kolonialismu. Řičář dokončuje doktorát na katedře obecné antropologie fakulty humanitních studií UK. Část doktorandských studií strávil také na univerzitě ve Vídni a v Museum für Naturkunde v Berlíně.

Koncept, text, scénografie, performance: Ludomir Franczak

Performance, text: Sára Märc

Spolupráce: Zuzanna Berendt, Petr Dlouhý, Marcin Dymiter, Ludomir Franczak, Agáta Hrnčířová, Anna Majewska, Sára Märc, Ida Ślęzak

S pomocí: Sára Arnstein, Johanna Berg, Dominika Czarnecka, Filip Herza, Ewan McLaren, Margaret Amaka Ohia-Nowak, Clemens Radauer, Tim Sandweg, Louise Steinman

Partneři: Cross Attic/Praha, Studio ALTA/Praha, Pracownia Kuratorska/Cracow, Bazaar/Praha, Labyrinth Gallery/Lublin, Schaubude/Berlin

Projekt vznikl v rámci programu VARP PA, který je financování Visegradským fondem.