Samuel Paučo si od svého vstupu na uměleckou scénu někdy kolem roku 2007 (už během svých studií na Fakultě výtvarných umění v Brně) dokázal získat nepřehlédnutelné renomé. V kurátorském výběru, kterým se představuje v pražské galerii Etcetera, je zastoupena série prací z posledních dvou let a to v šíři médií, která jsou pro autorovu tvorbu typická. Vedle velkoformátových pláten, komponovaných z architektur či pseudokonstrukcí umístěných v imaginativní krajině, jsou zde k vidění i díla komornější povahy, objekty, v nichž rozvíjí s hravostí sobě vlastní celou škálu možnosti, jak opouštět plošné dimenze obrazu a expandovat do prostoru a současně s vtipnou ironií parafrázovat tradiční sochařské postupy.

  

Jednou z důležitých tvůrčích charakteristik práce Samuela Pauča je cykličnost. Pod ní bychom si ovšem neměli představovat nějaký předem promyšlený postup, či proces, v němž se systematicky zaobírá určitým tématem. Jde spíše o spontánní objevování a prozkoumávání neprobádaných území, když intuitivně, či pod vlivem náhody, chyby (v zájmu generování dalších možností neváhá kupř. otočit obraz vzhůru nohama) otevírá své malbě nové tvůrčí obzory. Jedním z aspektů autorovy cykličnosti je, že jednotlivá témata, postupy, principy, které se v jistou chvíli mohou jevit jako vyčerpané, úplně neopouští, nechává je odpočinout, aby je v určitou chvíli znovu oživil a zapojil do nových obrazových kontextů. Důležitou roli v tomto procesu mají „iniciační obrazy“ – v nich se (zjednodušeně řečeno) uskuteční jakýsi zvrat, jímž začíná nový příběh. Ať už je to kupř. motiv mřížky, vstup antropomorfního prvku do obrazu (tématem Masky), zakomponování zaoblených prvků ve tvaru stuhy do geometrických struktur atd. Výstava umožňuje nahlédnout do vzrušujícího procesu proměny autorova malířského konceptu.

  

kurátorka: Kaliopi Chamonikola