Transmise

Nová stálá expozice Transmise, jak už její název napovídá, odkazuje k původnímu technickému reliktu v budově Automatických mlýnů, který ve své době plnil jasný účel: zajišťoval přenos hnací síly do všech pracovních strojů. Samotný pojem transmise však nemusí být chápán pouze v technickém směru, ale setkáme se s ním například i v humanitních oborech. Ve významu zprostředkování, předávání, posílání či propuštění se dostáváme až ke kulturnímu obsahu. Název transmise v sobě nese několik konceptů vnímání samotné expozice: ukazuje lineární proměny v dějinách umění a předělů jako vymezování se vůči tradici a tvorbě nových hodnot; představuje pojem transmise jako samotný přenos prožitku mezi umělcem a jeho dílem a v neposlední řadě sama výstava je pochopena jako uchovávání a předávání paměti.

Hlavní idea expozice vychází ze základního rozdělení světa, o němž bylo poprvé rozhodnuto u sofistů v antickém myšlení, na oblast přírody (fysei) a člověka (nomó). Obě tyto zdánlivé a historicky postupně pochopené protikladnosti jsou současně stěžejním tématem stálé expozice opírající se o silné stránky sbírkového fondu, v němž se prolíná reflexe krajiny, společnosti a člověka. Zároveň lze však vysledovat snahu o jejich sjednocení, v duchu svobody, imaginace, zrušení jasné hranice mezi snem a skutečností, a hlavně pokusem o překonání propasti mezi přirozeností a světem člověka.

V expozici se počítá s vystavením grafik a kreseb, které budou pravidelně obměňovány z důvodu ochrany díla. Žádné z vybraných témat však není možné vnímat jako solitérní uzavřený okruh, nýbrž jako spletitý organismus, který prochází širokým vnímáním společnosti. Kromě didaktické funkce expozice představí dějiny výtvarného umění spíše jako síť příběhů a forem.