Pozorování je hlavním přístupem v práci Benedikta Tolara. V průběhu let se postupně proměňovalo. Tolar začínal vyhledáváním “banalit”, které by bylo možné použít pro vytvoření ironizujících nebo humorných objektů. Objekty fungovaly jako společenské komentáře nebo glosy.

 

V pozorování okolí a detekování vhodných materiálů pro zpracování setrval, ale začal soustředěně pozorovat samotný objekt a jeho časem nastřádané vlastnosti, které v následném zpracovávání zachoval a podpořil. Tímto přístupem posouvá i míru předpokládané dokončenosti a nechává otevřené, jestli v práci na objektu bude pokračovat. Procesuálnost a s ní spojený čas nejsou jediní vnější činitelé, které nechává Tolar do své práce uvědoměle vstupovat. Svým způsobem opisuje principy, se kterými byl ready-made spojen před tím, než jej zapojil do nových souvislostí.