Zvuková esej doplněná o několik objektů zachycuje proud vzpomínek vyvolaných poslechem hlasů rorýsů. Kompozice je sestavená z terénních nahrávek, mluveného slova a z útržků písní. Vrací se zde vzpomínky na balíky slámy, ptačí hlasy, květy rostlin, temnotu šachet uhelných dolů, nebo metafora myšlenek jako borovicových semínek, z nichž vyrostly vysoké stromy. Anglická verze kompozice vyšla začátkem roku 2022 na kazetě u hudebního vydavatelství Breton Cassette a na výstavě je možné si ji poslechnout na kazetovém přehrávači se sluchátky.

 

Magdaléna Manderlová se zabývá zejména průzkumem míst v krajinách a environmentálními otázkami. V posledních letech opustila techniku malby a kresby a pracuje převážně se zvukem a textem. Inspirují ji koncepty hlubokého poslechu a akustické ekologie. Její práce mají často podobu zvukových site-specific instalací, nebo zvukových esejů, které sestavuje z terénních nahrávek, z mluvených textů a hudby. Zajímají ji přírodní, kulturní, politické a sociálně-ekonomické příběhy míst. Narodila se v krajině hornoslezské uhelné pánve nedaleko Ostravy. Reflektuje také vliv průmyslové těžby fosilních paliv a surovin na krajinu a živou přírodu v planetárním měřítku a uvažování o krizi klimatu. V roce 2015 absolvovala Fakultu umění Ostravské univerzity a v roce 2018 Kunstakademie v Trondheimu. V letech 2013–2018 působila na nezávislé scéně jako písničkářka pod jménem Moin Moin. V posledních letech se prosadila v mezinárodní scéně experimentální hudby. Žije a pracuje v norském Trondheimu.

 

kurátor: Miloš Vojtěchovský