Umění tapiserie | Dílo a jeho předobraz

Po staletí patřila tapisérie k vrcholným výtvarným dílům, mnohdy byla ceněna více než malby a dodnes nás zručnost středověkých tkalců uchvacuje. Jak ale vypadají tapisérie z konce 20. a počátku 21. století? To návštěvníkům Muzea moderního umění prozradí výstava Umění tapiserie | Dílo a jeho předobraz.

„Výstava nabídne návštěvníkům přes čtyřicet tapisérií vytvořených mezi léty 1990 až 2019 podle návrhů předních českých umělců v Moravské gobelínové manufaktuře ve Valašském Meziříčí,“ říká autorka výstavy Simona Jemelková. Návštěvníci se mohou těšit na díla takových výtvarníků, jako jsou Karel Malich, Mikuláš Medek, Stanislav Kolíbal, Vladimír Kokolia, Zbyšek Sion, Jiří Načeradský či ředitel gobelínky Jan Timotej Strýček.

„Jednáme také o zapůjčení tapisérie Michala Cihláře, která dnes zdobí Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky,“ doplňuje Simona Jemelková.

Cílem výstavy je nejen představit moderní tapisérie, ale také ukázat vztah mezi nimi a jejich předlohou. V řadě případů tak návštěvníci uvidí také prvotní předobraz, ze kterého potom v manufaktuře vytvořili tapisérii. Naskytne se jim tak jedinečná možnost porovnat, jaký vliv na dané umělecké dílo má technika jeho provedení a kam až jej dokáže posunout.

Právě tradiční propojení tapisérií se špičkovými výtvarníky své doby se odrazilo na konceptu výstavy. Simona Jemelková se rozhodla znovu zdůraznit, že tapisérie není žádné „pokleslé“ řemeslo či průmyslové odvětví, které vytváří díla strojově, ale naopak, že jde o špičkové výtvarné dílo vytvářené individuálně. „Dělat předobrazy k tapisériím je velmi specifická záležitost, protože ne každé výtvarné dílo má tu ambici nebo možnost být převedeno do textilní podoby. Tapiserie má totiž určité technické možnosti, které jsou pevně dány a z nichž musí výtvarník vycházet,“ zdůrazňuje.

Moravská gobelínová manufaktura

Výroba tapisérií je vysoce specializované odvětví textilního průmyslu a třeba v České republice se jí zabývá jen velmi málo podniků. Příkladem je Moravská gobelínová manufaktura ve Valašském Meziříčí, z jejíž produkce budou také všechna díla vystavená v Trojlodí Muzea moderního umění.

„Tato gobelínka je u nás v současné době jediná, která se zabývá výrobou nových uměleckých tapisérií a nejen jejich restaurováním. Navíc její ředitel Jan Timotej Strýček je sám velmi uznávaným výtvarným umělcem, jehož díla slouží jako předlohy pro vznik tapisérií,“ objasňuje Simona Jemelková současné postavení tapisérie v České republice.

Moravská gobelínová manufaktura má navíc velmi dlouhou tradici. První tapisérie zde vznikly už před více než sto dvaceti lety. Od roku 1909 sídlí ve Valašském Meziříčí, kde dokázala přežít obě světové války, komunistickou totalitu i útlum výroby z počátku 90. let.

Muzeum umění se s Moravskou gobelínovou manufakturou propojilo díky restaurování barokních tapisérií ze sbírek Arcidiecéze olomoucké, které muzeum spravuje. „Díky tomu jsme několik let jezdili do gobelínky ve Valašském Meziříčí a měli jsme možnost vidět tamní tvorbu, a to nejen výsledek, ale i proces tvorby od výtvarného díla až po výslednou tapisérii. To nás skutečně nadchlo. Je to totiž svérázný druh výtvarného umění s obrovskou tradicí sahající až od středověku,“ líčí Simona Jemelková prapůvod nápadu na výstavu.

Každá tapisérie je originál vytvořený podle výtvarné předlohy. Pracují zde se dvěma základními tkalcovskými postupy – náročnou uměleckořemeslnou technikou klasického gobelínu a původní orientální ručně vázanou technikou. Obě tyto techniky jsou využívány k výrobě podle návrhů současných výtvarníků. Technika klasického gobelínu se pak používá i k tvorbě tapisérií podle historických předloh či pro díla historizující. „Vytváření moderních i středověkých tapisérií stojí stále na stejném principu. Výtvarné umění samozřejmě experimentuje s novými technikami a materiály, především se to dělo od 60. do 80. let minulého století. V posledních desetiletích se však technika do značné míry zase vrátila k tradici a po staletí osvědčeným postupům,“ vysvětluje autorka olomoucké výstavy.

Simona Jemelková míní, že dnešní tapisérie je na rozdíl od té středověké upozaděna, a to by chtěla i díky výstavě v Muzeu moderního umění změnit. „V minulosti patřily tapiserie mezi hlavní výtvarné směry. Byly považovány za cennější než malířská díla. Byla bych ráda, kdyby se nám povedlo tento obor představit v jeho monumentálnosti a kráse.“